definition
| - Osnovanje in poenotenje zakona, običaja, rabe, izvedbe, ustroja ali določila v delovanju in cilju skupine ali organizacije. (sl)
- 在一个团体或组织中的活动或活动目标中,法律、惯例、习俗、行为、系统或者调节原则的建立和规范化。 (zh-cn)
- Установление и принятие закона, обычая, практики, системы или руководящего принципа в деятельности группы или организации. (ru)
- The establishment and normalization of a law, custom, usage, practice, system or regulative principle in the activity or purpose of a group or organization. (en)
- Установяването и нормализирането на един закон, обичай, употреба, практика, система или регулационен принцип в дейността или целите на една група или организация. (bg)
- Встановлення, прийняття закону, звичаю, практики, системи або керівного принципу в діяльності групи або організації. (uk)
- Uspostavljanje i normalizacija zakona, običaja, upotrebe, prakse, sustava ili regulativnog načela u nekoj aktivnosti ili cilju neke skupine ili organizacije. (hr)
- إنشاء وتطبيع قانون أو عرف أو استخدام أو ممارسة أو نظام أو مبدأ تنظيمي في النشاط أو الغرض المتعلق بجماعة أو منظمة. (ar)
- ustanowienie i unormowanie praw, obyczajów, praktyki, zasad lub systemów uregulowań w działaniach lub celach działań określonej grupy lub organizacji (pl)
|